Kanalizační řád městyse Cerhovice

 

Vypracovaný podle § 24 vyhlášky 428/2001 Sb.

(Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů.)

 

 

 

Vypracoval: Ing. Alena Dongresová                               červenec 2021

Kanalizační řád stanoví pravidla a podmínky pro připojení producenta odpadních vod na kanalizaci pro veřejnou potřebu a určuje limity znečištění odpadních vod vypouštěných do této kanalizace. Každý producent vypouštějící odpadní vody do kanalizace pro veřejnou potřebu je povinen řídit se ustanoveními platného kanalizačního řádu.

 

 

Vyznačení platnosti tohoto kanalizačního řádu:

Tento kanalizační řád byl schválen vodoprávním úřadem ORP Hořovice

rozhodnutím č.j. MUHO/9496/2022 dne: 31.3.2022

 

 

Obsah

1. Základní údaje. 5

1.1 Obecná charakteristika kanalizačního řádu. 6

1.2 Cíl kanalizačního řádu. 7

1.3 Charakteristika a popis území obce s kanalizací z hlediska geografického a urbanistického, způsob zásobení pitnou vodou, stručný popis vodního recipientu. 7

1.4 Přehled hlavních producentů odpadních vod. 9

2. Technický popis stokové sítě. 10

2.1 Druh kanalizace a technické údaje o jejím rozsahu. 10

2.2 Údaje o situování kmenových stok. 10

2.3 Výčet odlehčovacích komor a jejich rozmístění, údaje o poměru ředění splaškových vod na přepadech do vodního recipientu. 12

2.4 Údaje o poměru ředění splaškových vod na přepadech do vodního recipientu (projektovaný, skutečný) 12

2.5 Důležité objekty na kanalizaci a jejich parametry. 12

2.6 Základní hydrologické údaje (intenzita a periodicita dešťů, průměrný odtokový koeficient) 13

2.7 Počet obyvatel a kanalizačních přípojek. 13

3. Údaje o příslušné čistírně odpadních vod, do které jsou odvedeny odpadní vody. 13

3.1 Popis ČOV.. 13

3.2 Projektovaná kapacita čistírny odpadních vod. 14

3.3 Uvedení do provozu, rekonstrukce. 17

3.4 Počet připojených osob a počet připojených ekvivalentních osob. 17

3.5 Údaje o kvalitě a množství odpadních vod. 17

3.6 Způsob řešení oddělení dešťových vod u jednotných kanalizací 19

4. Údaje o vodním recipientu v místě vypouštění odpadních vod. 19

5. Seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno v souladu se zvláštním zákonem.. 19

6. Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění a nejvyššího přípustného množství průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro odběratele. 21

7. Měření množství odpadních vod. 22

8. Opatření při poruchách, haváriích a mimořádných událostech. 22

9. Kontrola odpadních vod u sledovaných producentů. 23

9.1 Sledovaní producenti, místa a četnost odběru vzorků, ukazatelé znečištění 23

9.2 Rozsah a způsob kontroly odpadních vod. 23

9.3 Metodiky pro kontrolu míry znečistění odpadních vod. 24

10. Kontrola dodržování podmínek stanovených. 24

11. Aktualizace a revize kanalizačního řádu. 24

 

 

Vlastník:

Městys Cerhovice

nám. Kapitána Kučery čp.10

26761  Cerhovice

starosta:  Petr Frei: 311577556, mobil: 724181208

email: starosta@cerhovice.cz

datová schránka: caibe6z

Provozovatel:

Městys Cerhovice

nám. Kapitána Kučery čp.10

26761 Cerhovice

starosta:  Petr Frei: 311577556, mobil: 724181208

email: starosta@cerhovice.cz

datová schránka: caibe6z

Kanalizace je subjektem městys Cerhovice provozována na základě § 6, odst. 2c), zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Jedná se o provozování vlastního majetku při zajištění odborným zástupcem.

Odborný zástupce:

Ing. Alena Dongresová

338 05 Mýto, Letná I, č.p. 501

mobil: 723730677

Identifikační čísla majetkové evidence (podle příloh vyhlášky č. 428/2001 Sb. a § 5 z.č. 274/2001 Sb.):

Stoková síť:: 2108-617610-00233196-3/1   

Čistírna odpadních vod:2108-617610-00233196-4/1

 

 

1.1 Obecná charakteristika kanalizačního řádu

Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v souladu s vodohospodářskými právními normami – zejména zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a to tak, aby byly plněny podmínky vodoprávního povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

Základní právní normy určující existenci, předmět a vztahy plynoucí z kanalizačního řádu:

• zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zejména § 9, § 10, § 14, §18, § 19, § 32, § 33, § 34, § 35)
• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (zejména § 16) v platném znění
• vyhláška č. 428/2001 Sb., (§ 9, § 14, § 24, § 25, § 26) v platném znění

Obecné povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu:

a) Vypouštění odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby připojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (tj. odběratel) v rozporu s kanalizačním řádem je zakázáno (§ 10 zákona č. 274/2001 Sb.) a podléhá sankcím podle § 33, § 34, § 35 zákona č. 274/2001 Sb.

b) Vlastník pozemku nebo stavby připojený na kanalizaci nesmí z těchto objektů vypouštět do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí, pozemků, staveb nebo zařízení bez souhlasu provozovatele kanalizace.

c) Nově smí vlastník nebo provozovatel kanalizace připojit na tuto kanalizaci pouze stavby a zařízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody nepřesahují před vstupem do veřejné kanalizace míru znečištění přípustnou kanalizačním řádem. V případě přesahující určené míry znečištění je odběratel povinen odpadní vody před vstupem do kanalizace předčišťovat.

d) Vlastník kanalizace je povinen podle § 25 vyhlášky 428/2001 Sb. změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen.

e) Kanalizační řád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvádění odpadních vod kanalizací mezi vlastníkem kanalizace a odběratelem.

f) Provozovatel kanalizace shromažďuje podklady pro revize kanalizačního řádu tak, aby tento dokument vyjadřoval aktuální provozní, technickou a právní situaci.

g) Další povinnosti vyplývající z textu kanalizačního řádu jsou uvedeny v následujících kapitolách.

1.2 Cíl kanalizačního řádu

Cílem kanalizačního řádu pro danou lokalitu je přehled hlavních producentů odpadních vod, typ a objemy vypouštěných odpadních vod do kanalizace v jednotlivých hodinách dne a dní v roce včetně specifik znečištění. Kanalizační řád je rovněž dokumentem, který vytváří právní rámec provozování kanalizace v městysu Cerhovice. Jeho prostřednictvím jsou na připojené subjekty přeneseny povinnosti producenta odpadních vod. Kanalizační řád slouží k uplatňování požadavků, které preventují bezporuchové odvádění odpadních vod prostřednictvím stokové sítě a následně čištění odpadních vod v čistírně odpadních vod. Výstupem čistírenského procesu by měl být kvalitní koncový kal vypouštěná vyčistěná odpadní voda na otoku z ČOV v kvalitě, která je v souladu s platnou legislativou a především s platným povolení k vypouštění vod. 

1.3 Charakteristika a popis území obce s kanalizací z hlediska geografického a urbanistického, způsob zásobení pitnou vodou, stručný popis vodního recipientu

Charakteristika lokality, občanská vybavenost:

Cerhovice leží na poloviční vzdálenosti mezi Prahou a Plzní na trase dálnice D5. Dálniční křižovatka Cerhovice je vzdálena 1 km od náměstí. Rozloha obce je 1475 ha. Má dvě části Cerhovice a Třenici. Počet trvale bydlících obyvatel je přibližně 1500.

Vybavenost obce je standartní - plynofikace, vodovodní síť, telekomunikační síť, veřejné osvětlení, splašková kanalizace, obchodní centrum, lékárna, ordinace praktického lékaře, stomatologie, základní a mateřská škola, fotbalové hřiště, hřiště ledního hokeje, sokolovna, vodní nádrž.

Městys protíná státní silnice II/605, obec má zastávku na trati Praha – Plzeň.

Geomorfologie, klima:

Obec Cerhovice leží v podhůří Brdského masivu, v Poberounské soustavě, Brdské podsoustavě, v Hořovické pahorkatině. V rámci okrsku leží obec v Holoubkovské kotlině, jejíž značnou část vyplňují zdrže rybničních hrází. Intravilán obce leží v nadmořské výšce 275 -370 m. n.m.

Z hlediska klimatu je oblast považována za teplou, v letních měsících s průměrnou roční teplotou 16 – 18 ̊ C, v zimě -2 až -3 ̊ C. Oblast leží ve srážkovém stínu, dominuje západní proudění, usměrňované JZ a SV směrem údolí. Dlouhodobý normál teploty vzduchu je 8 ̊ C. Dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek je 590 mm.

Návrhová intenzita deště byla uvažována 128 l/s/ha v 15 ti minutách. Voda z území obce odtéká do Cerhovického potoka. Ten je také recipientem, do kterého jsou vyústěny vody z čistírny odpadních vod městysu Cerhovice.

Základní bilanční parametry dodávané pitné vody:

Obyvatelstvo je zásobeno převážně vodou z veřejného vodovodu, kterou do sítě dodává VaK Beroun. Některé nemovitosti disponují vlastní studnou s částečným pokrytí spotřeby pitné vody, Uvažovaná spotřeba vod na obyvatele činí kolem 100 litrů na osobu a den.

Odváděné odpadní vody:

Svým charakterem a složením odpovídají klasickým komunálním splaškovým vodám. Likvidace srážkových vod z území probíhá tak, že únosné množství srážkových probíhá přirozeným vsakem do půdy, ze zpevněných ploch jsou dešťové vody odváděny dešťovými stokami, splaškové stoky oddílné kanalizace slouží výhradně k odvádění vod splaškových.

Popis vodního recipientu:

Vyústění přečištěných odpadních z ČOV je instalováno do recipentu Cerhovický potok. Správcem povodí, který vykonává správu v dílčím povodí Berounky správu Cerhovického potoka je z rozhodnutí MZ ČR státní podnik Lesy České republiky, Oblastní ředitelství Západní Čechy, Krušnohorská 7, Karlovy Vary, 360 10.

Koryto potoka je v místě vyústění odtokového potrubí z ČOV zpevněné melioračními tvarnicemi. Vyústění leží na souřadnicích X 1 063 825 a Y 787 611. Identifikační číslo vypouštění z ČOV je 141068.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Identifikační údaje Cerhovický potok:

Číslo hydrologického pořadí povodí 4. řádu 1-11-04-0340-0-00

IDVT                                                             10273165

TOK - ID                                                       200273896

plocha dílčího povodí                                    9,172 km²

Cerhovický potok ústí do Stroupínského potoka (k.ú. Záluží u Hořovic), jehož správce je Povodí Vltavy, státní podnik, závod Berounka, se sídlem Denisovo nábřeží č. p. 2430/14, Plzeň 3-Východní Předměstí, 301 00  Plzeň.

Identifikační údaje Stroupínský potok:

Číslo hydrologického pořadí povodí 4. řádu 1-11-04-0350-0-00

IDVT                                                             10100266

TOK - ID                                                       200071096

plocha dílčího povodí                                    1,66 km²

1.4 Přehled hlavních producentů odpadních vod

V sídle převažují producenti komunálních vod – domácnosti.

Mimo domácnosti jsou pak významnějšími producenty tyto subjekty:

• Základní škola
• Motorest Cerhovice
• Drátoprogram kovovýroba Biskup
• Zámečnictví kovovýroba Štěpnička

I tito uvedení producenti vypouštějí do kanalizace vody, které svým charakterem odpovídají vodám komunálním.

Na odkanalizovaném území se nachází také provozovna na stáčení limonád – Bubble Tea a soukromý zemědělec pan Marcel Krumpahanzl. Oba objekty mohou být z hlediska vypouštění odpadních vod rizikové.

 

 

2.1 Druh kanalizace a technické údaje o jejím rozsahu

Odpadní vody jsou odváděny splaškovou kanalizací, při jejímž postavení zůstala zachována původní jednotná stoková síť, která nyní slouží k odvádění dešťových vod.

Celková délka kanalizační sítě je 10,444 km.

2.2 Údaje o situování kmenových stok

Páteřní stokou systému je gravitační stoka A, která odvádí odpadní vody z Cerhovic a Třenice a dále ze tří výtlačných řadů na ČOV Cerhovice. Kanalizační síť je dále tvořena kmenovými stokami B, C, D a dále z mnoha postranních kanalizačních větví.

Hlavní stokou v lokalitě Třenice je stoka E a výtlačný řad 3, který se napojuje na kmenovou stoku A.

Stoková sítˇ byla navržena a vybudována z plastových trub o průměrech DN 200, DN 250, DN 300. Kanalizační přípojky jsou převážně z PVC DN 150. Stoky jsou uloženy v rozmezí obvyklých hloubek 1,6 – 4,3m.

Oddílná kanalizace pro odvod vod splaškových – gravitační – podrobný rozpis:

Stoka „A“ – od vyústění na v objektu ČOV po šachtu Š1 až Š 56 v celkové délce 2276, 23m, materiál PP DN 300,

Stoka „AA“ – od vyústění do šachty Š10 stoky „A“ po Š 57 až Š61 v celkové délce 226,39 m, materiál PP DN 250,

Stoka „AB“ –  od vyústění do šachty Š19 stoky „A“ po Š62 až Š84 v celkové délce 807,75 m, materiál PP DN 300 (270,43) a DN 250 (537,32),

Stoka „AB-1“ – od vyústění do šachty Š70 stoky „AB“ po Š85 až Š94 v celkové délce 241,35m, materiál PP DN 250,

Stoka „AB-2“ – od vyústění do šachty Š81 stoky „AB“ po Š95 až Š97 v celkové délce 62,66 m, materiál PP DN 250,

Stoka „AC“ – od vyústění do šachty Š28 stoky „A“ po Š98 až Š104 v celkové délce 192,21 m, materiál PP DN 250,

Stoka „AC-1“ – od vyústění do šachty Š98 stoky „AC“ po Š105 až Š107 v celkové délce 115,96m, materiál PP DN 250,

Stoka „A-1“ – od vyústění do šachty Š35 stoky „A“ po Š108 až Š110 v celkové délce 58,92 m, materiál PP DN 250,

Stoka „A-2“ – v celkové délce 3,29 m, materiál PP DN 200,

Stoka „A-3“ – od vyústění do šachty Š37 stoky „A“ po Š112 až Š115 v celkové délce 62,12 m, materiál PP DN 250,

Stoka „AD“ – od vyústění do šachty Š39 stoky „A“ po Š116 až Š124 v celkové délce 245,76 m, materiál PP DN 250,

Stoka „AD-1“ – od vyústění do šachty Š120 stoky „AD“ po Š125 v celkové délce 36,98 m, materiál PP DN 250,

Stoka „A-4“ – od vyústění do šachty Š52 stoky „A“ po Š126 v celkové délce 50,0 m, materiál PP DN 250,

Stoka „B“ – od vyústění do šachty Š1 stoky „A“ po Š127 až Š157 v celkové délce 1180,69 m, materiál PP DN 250,

Stoka „BA“ – od vyústění do šachty Š134 stoky „B“ po Š158 až Š174 v celkové délce 597,18 m, materiál PP DN 250,

Stoka „BA-1“ – od vyústění do šachty Š163 stoky „BA“ po Š175 až Š181 v celkové délce 192,14 m, materiál PP DN 250,

Stoka „BA-2“ – od vyústění do šachty Š172 stoky „BA“ po Š182 až Š183 v celkové délce 65,52 m, materiál PP DN 250,

Stoka „B-1“ – od vyústění do šachty Š152 stoky „B“ po Š184 v celkové délce 43,80 m, materiál PP DN 250.

Stoka „BA-2“ – od vyústění do šachty Š172 stoky „BA“ po Š182 až Š183 v celkové délce 65,52 m, materiál PP DN 250,

Stoka „B-1“ – od vyústění do šachty Š152 stoky „B“ po Š184 v celkové délce 43,80 m, materiál PP DN 250,

Stoka „C“ – od vyústění do čerpací stanice ČS1 po Š185 až Š195 v celkové délce 376,69 m, materiál PP DN 250,

Stoka „CA“ – od vyústění do šachty Š185 stoky „C“ po Š196 až Š202 v celkové délce 271,74 m, materiál PP DN 250,

Stoka „C-1“ – od vyústění do šachty Š188 stoky „C“ po Š203 v celkové délce 49,20 m, materiál PP DN 250,

Stoka „D“ – od vyústění do čerpací stanice ČS2 po Š250 v celkové délce 1338,51 m, materiál PP DN 300 (858,48 m) a PP DN 250 (480,03 m),

Stoka „DA“ – od vyústění do šachty Š205 stoky „D“ po Š251 až Š275 v celkové délce 595,37 m, materiál PP DN 250,

Stoka „DA-1“ – od vyústění do šachty Š256 stoky „DA“ po Š276 až Š277 v celkové délce 67,39 m, materiál PP DN 250,

Stoka „DB“ – od vyústění do šachty Š206 stoky „D“ po Š278 až Š286 v celkové délce 206,98 m, materiál PP DN 250,

Stoka „DC“ – navržena od vyústění do šachty Š221 stoky „D“ po Š287 až Š292 v celkové délce 200,11m, materiál PP DN 250,

Stoka „D-1“ – od vyústění do šachty Š237 stoky „D“ po Š293 v celkové délce 50,15 m, materiál PP DN 250,

Stoka „E“ – navržena od vyústění do čerpací stanice po Š294 až Š303 v celkové délce 281,39 m, materiál PP DN 250,

Stoka „E-1“ – od vyústění do šachty Š296 stoky „E“ po Š304 až Š307 v celkové délce 132,55 m, materiál PP DN 250,

Stoka „E-2“ – od vyústění do šachty Š299 stoky „E“ po Š308 až Š314 v celkové délce 185,49 m, materiál PP DN 250,

Stoka „E-3“ – od vyústění do šachty Š300 stoky „E“ po Š301 v celkové délce 26,76 m, materiál PP DN 250,

Stoka „E-4“ – od vyústění do šachty Š301 stoky „E“ po Š316 až Š321 v celkové délce 159,70 m, materiál PP DN 250.

Výtlačný řad 1 – od čerpací stanice ČS1 (V11) k šachtě Š1 (V17) v celkové délce 190,63 m, materiál PE100 DN80,

Výtlačný řad 2 – od čerpací stanice ČS2 (V18) k šachtě Š2 (V29) v celkové délce 299,56 m, materiál PE100 DN80,

Výtlačný řad 3 – od čerpací stanice ČS3 (V30) k napojení na stoku A-4 v šachtě Š126 v celkové délce 551,88 m, materiál PE100 DN80.

2.3 Výčet odlehčovacích komor a jejich rozmístění, údaje o poměru ředění splaškových vod na přepadech do vodního recipientu

Kanalizační řady nejsou opatřeny odlehčovacími komorami.

2.4 Údaje o poměru ředění splaškových vod na přepadech do vodního recipientu (projektovaný, skutečný)

Není relevantní.

2.5 Důležité objekty na kanalizaci a jejich parametry

Čerpací stanice ČS 1

Jímá splaškové vody ze západní části Cerhovic. Vody jsou čerpány do sběrače – stoky AB-1, dále do přivaděče A se zakončením na ČOV. Výtlačné potrubí je z PE 100, gravitace z PVC 300. Výtlak čerpadel je opatřen zpětnou klapkou a uzavírací armaturou.

Čerpací stanice ČS 2 – Drozdovská

Zde je soustřeďována voda ze severozápadní části městysu, konkrétně z ulice Drozdovská. Z této čerpací stanice jsou vody podávány do kanalizačního sběrače B. Přítoky do ČS jsou z PVC 200 a PVC 300. Výtlak čerpadel je opatřen zpětnou klapkou a uzavírací armaturou.

Čerpací stanice ČS 3 – Třenice

Část obce Třenice leží na západ od Cerhovic, zástavba se prolíná. Čerpací stanice ČS 3 přečerpává vody do sběrače A4, přítoky do ČS jsou z PVC v dimenzi 250. Výtlačné potrubí je z PE 100, gravitace z PVC 300. Výtlak čerpadel je opatřen zpětnou klapkou a uzavírací armaturou.

Na kanalizaci jsou kromě čerpacích stanic provedeny typové i atypické vstupní i spojné šachty. Jejich úprava je v souladu s ČSN 75 6101.

2.6 Základní hydrologické údaje (intenzita a periodicita dešťů, průměrný odtokový koeficient)

Jedná se o oddílnou kanalizaci, kde intenzita dešťů není relevantní.

 

2.7 Počet obyvatel a kanalizačních přípojek

Počet bydlících obyvatel:                   1538

Počet připojených osob:                     1505

Počet EO:                                           1118

Počet kanalizačních přípojek:            512

Čistírna odpadních vod pro městys Cerhovice je určena k čištění komunálních vod. Ty jsou do čistírny odpadních vod přivedeny splaškovou kanalizací, která byla v městysu vybudována současně s ČOV.

3.1 Popis ČOV

Čistírna odpadních vod – je vybudována jako dvoulinková. Její technologie je mechanicko-biologická, čistírna odpadních vod má označení  STAINLESS CLEANER SC 2 x 925 (SC 1850 EO). Dodavatelem stavby a technologie je REC.ing s.r.o., E. Krásnohorské 875, 547 01 Náchod.

Objekt je proveden jako částečně podzemní.

Stavba nádrží je provedena jako podzemní železobetonová monolitická nádrž půdorysných rozměrů 22,4 x 8,70 m, stavební výšky 5,2 m. Zastropení je částečně železobetonovou deskou, aktivace samotná je zastřešená sedlovou střechou a opatřená s pochůznými rošty.

Vrchní stavba objektu je klasická se sedlovou střechou, rozvod vody je proveden z vrtané studny v areálu ČOV. Odvod veškerých splaškových vod od jednotlivých zařizovacích předmětů je proveden do linky ČOV.

Součástí stavby je také obtok, odtokové potrubí z hladkého PP DN 250 a DN 300. Revizní šachty jsou typové, revizní šachta OŠ 5 je osazena měrným Parshallovým žlabem.

Výústní objekt je kamenobetonový, zaústění pod úhlem 45° do upraveného koryta vodního toku s opevněním dne dlažbou z kamene do betonu. Proti vzduté vodě a živočichům opatřen klapkou DN 300.

 

Členění technologické části ČOV:

• V objektu čistírny odpadních vod, těsně před začátek technologické linky je předřazena vypínací komora.
• Jemné mechanické předčištění – jsou osazeny samočistící česle včetně rotačního kartáče.
• Lapák písku – slouží ke gravitačnímu zachycení a odstranění písku.
• Biologické čištění – SC 2 x 925 – je řešeno dvěma linkami sestávajícími se z objektů: denitrifikační nádrž, 2 ks aktivační - nitrifikační nádrž, 2 ks dosazovací nádrž, kalová nádrž, jímka pro svoz žump.
• Dmychárna – dodávku tlakového vzduchu zajišťují dmychadlové agregáty.
• Kalové hospodářství a strojní odvádění kalu.
• Jímka pro svoz fekálních vod.
• Zařízení pro srážení fosforu – pro snížení zbytkové koncentrace celkového fosforu ve vyčištěné vodě na odtoku z ČOV.

3.2 Projektovaná kapacita čistírny odpadních vod

 

 

 

 

 

3.3 Uvedení do provozu, rekonstrukce

Rok uvedení čistírny odpadních vod do provozu:

2015

Rekonstrukce a úpravy:

Rekonstrukce nebyla prováděna, v období od kolaudace probíhají opravy.  V roce 2021 byla provedena dodatečná montáž potrubí pro odběr vody do kalolisu i do linky č. 2.

Popis stávajícího technického stavu:

ČOV je v dobrém technickém stavu.

3.4 Počet připojených osob a počet připojených ekvivalentních osob

Počet bydlících obyvatel:                   1538

Počet připojených osob:                     1505

Počet EO:                                           1118

Počet kanalizačních přípojek:            512

 

3.5 Údaje o kvalitě a množství odpadních vod

Kvalita vod vypouštěných do Cerhovického potoka

V uplynulých letech byly naměřeny následující průtoky čistírnou odpadních vod:

2017-2019      49 - 51 tis. m³

2020                       57 tis. m³

Koncentrace znečisťujících látek na přítoku:

Kvalita vypouštěných vod je dána především kvalitou čistícího procesu, dále kvalitou, koncentrací a množstvím vod přiváděných splaškovou kanalizací. Kvalita odpovídá řízení vlády NV č. 401/2015 Sb. O ukazatelích a hodnotách přípustného znečistění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací v citlivých oblastech.

 

 

 

Skutečnost roku 2019:

Skutečnost roku 2020:

Pro ČOV Cerhovice byly při uvedení do provozu stanoveny následující hodnoty:

 

V průběhu dosavadního provozování nebyly tyto hodnoty překračovány.

3.6 Způsob řešení oddělení dešťových vod u jednotných kanalizací

Kanalizace je vybudována jako oddílná, viz výše. Jako dešťové stoky byly ponechány původní stoky jednotné kanalizace. Ty nejsou s nově vybudovanou splaškovou kanalizací propojeny a mají samostatné výusti.

Kvalitativní hodnocení:

Recipientem odpadních vod je Cerhovický potok, kde se kvalita vody nesleduje. Z tohoto důvodu nelze uvést její statisticky průkazné hodnoty vybraných ukazatelů znečištění vody.

Průtokové poměry:

Průměrný průtok je 162 l/s, srovnávací průtok Q₃₅₅ je 12 l/s.

Podle ČHMÚ lze počítat s těmito N-letými průtoky:

N (roky)	1	2	5	10	20	50	100
Q (m3/s)	2,4	3,6	4,8	5,9	7,4	9,2	10,6

 

Do kanalizace nesmí podle zákona č. 254/2002 Sb., o vodách vnikat následující látky, které ve smyslu tohoto zákona nejsou odpadními vodami:

A. Zvlášť nebezpečné látky, s výjimkou těch, jež jsou, nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné:

1. Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou vytvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí.
2. Organofosforové sloučeniny.
3. Organocínové sloučeniny.
4. Látky, vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí, nebo jeho vlivem.
5. Rtuť a její sloučeniny.
6. Kadmium a jeho sloučeniny.
7. Perzistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu.
8. Perzistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.
9. Kyanidy.

B. Nebezpečné látky:

1. Metoloidy, kovy a jejich sloučeniny:

1. zinek	6. selen	11. cín	16 vanad
2. měď	7. arzen	12. baryum	17. kobalt
3. nikl	8. antimon	13. berylium	18. thalium
4. chrom	9. molybden	14. bor	19. telur
5. olovo	10. titan	15. uran	20. stříbro

 

2. Biocidy a jejich deriváty, neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek.
3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou potřebu, pocházející z vodního prostředí, a sloučeniny, mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách.
4. Toxické, nebo perzistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky.
5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu.
6. Neperzistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu.
7. Fluoridy.
8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany.
9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty.

 

1. Do kanalizace mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění stanovené v tabulce č. 1 s výjimkou ukazatele EU u sledovaných producentů (kap. 9.1).

Tabulka č.1:

Ukazatel	Symbol	Maximální koncentrační limit (mg/l)
tenzidy aniontové	PAL - A	10
tenzidy aniontové	PAL - A pro komerční prádelny	35
fenoly jednosytné	FN 1	10
AOX	AOX	0,05
rtuť	Hg	0,05
Měď	Cu	0,2
nikl	Ni	0,1
chrom celkový	Cr	0,3
olovo	Pb	0,1
arsen	As	0,1
zinek	Zn	0,5
kadmium	Cd	0,1
rozpuštěné anorg. Soli	RAS	1 200
kyanidy celkové	CN-	0,2
extrahovatrelné látky	EL	75
nepolární extrahovatelné látky	NEL	10
reakce vody	pH	6,0 - 9,0
teplota	T	40 °C
biochemická spotřeba kyslíku	BSK5	400
chemická spotřeba kyslíku	CHSK(Cr)	800
nerozpuštěné látky	NL 105	700
dusík amoniakální	N-NH4+	45
dusík celkový	Ncelk.	70
fosfor celkový	Pcelk.	15

Uvedené koncentrační limity se ve smyslu § 25 odst. g), vyhlášky č. 428/2001 Sb. netýkají splaškových odpadních vod.

2. Stanovená koncentrační maxima  jsou určena z 2 hodinových směsných vzorků.
3. Zjistí-li provozovatel kanalizace překročení limitů (maximálních hodnot) podle odstavce 1) a 2), bude o této skutečnosti informovat vodoprávní úřad a může na viníkovi uplatnit náhrady ztráty v rámci vzájemných smluvních vztahů a platných právních norem (viz. § 10 zákona č. 274/2001 Sb. A § 14 vyhlášky č. 428/2001 Sb.). Krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností uplatňují sankce podle § 32 – 35 zákona č. 274/2001 Sb.

Požadavky na měření a stanovení množství odváděných odpadních vod jsou všeobecně stanoveny zejména v § 19 zákona č. 274/2001 Sb., a v §29, 30, 31 vyhlášky č. 428/2001 Sb.

Množství odpadních vod produkovaných obyvatelstvem, provozovnami a objekty městské vybavenosti bude stanoveno z údajů stočného.

Případné poruchy, ohrožení provozu nebo havárie kanalizace se hlásí provozovateli kanalizace: obsluhovateli ČOV, tel.: 724 181 208 nebo zodpovědné osobě, tel.: 723 730 677

Producent odpadních vod hlásí neprodleně pozorovateli kanalizace možné (i potencionální) nebezpečí překročení předepsaného limitu nebo úniku látek uvedených v kapitole 6.

Provozovatel kanalizace poskytuje při likvidaci poruch a havárií a při mimořádných událostech podle příslušných provozních předpisů – zejména provozního řádu kanalizace podle vyhlášky č. 195/2002 Sb. O náležitostech manipulačních a provozních řádů vodovodních děl a odpovídá za uvedení kanalizace do provozu. V případě havárií provozovatel postupuje podle ustanovení § 40 a § 41 zákona 254/2001 Sb., podává hlášení Hasičskému záchrannému sboru ČR (případně jednotkám požární ochrany, Policii ČR, správci povodí). Vždy informuje příslušný vodoprávní úřad, Českou inspekci životního prostředí, případně Český rybářský svaz.

Náklady spojené s odstraněním zaviněné poruchy, nebo havárie hradí ten, kdo ji způsobil.

Při kontrole jakosti vypouštěných odpadních vod se provozovatel kanalizace řídí zejména ustanoveními § 18 odst. 2, zákona 274/2001Sb., § 9 odst. 3) a 4 a § 26 vyhlášky 428/2001 Sb.

9.1 Sledovaní producenti, místa a četnost odběru vzorků, ukazatelé znečištění

Odpadní vody z průmyslových podniků a provozoven:

Ve městysu Cerhovice průmyslové podniky a provozovny vypouštějí do kanalizace odpadní vody městského charakteru a neovlivňují významně kvalitu odpadních vod. Problémy však přináší vývařovny. Z tohoto důvodu jsou sledovány a je jim nařízena následující četnost prokázání kvality vypouštěných vod.

Odpadní vody z městské vybavenosti:

Sledovaný producent	Místo odběru	Četnost odběru	Ukazatel znečištění, limit
Základní škola	odtok z lapače tuků	2 x ročně	EL, 200 mg/l
Restaurace	odtok z lapače tuků	2 x ročně	EL, 200 mg/l
ostatní	Odtok z kanalizační přípojky	1x ročně	EL, 75 mg/l

9.2 Rozsah a způsob kontroly odpadních vod

Provozovatelem stokové sítě:

Provozovatel kanalizace ve smyslu § 26 vyhlášky č. 428/2001 Sb. Kontroluje množství a znečištění (koncentrační a bilanční hodnoty) odpadních vod odváděných výše uvedenými (kapitola 11.1), sledovanými odběrateli. Kontrolu množství a jakosti vypouštěných odpadních vod provádí provozovatel alespoň 2 x ročně v období běžné vodohospodářské aktivity, zpravidla za bezdešťového stavu – tj. obecně tak, aby byly získány reprezentativní (charakteristické) hodnoty.

 

Podmínky pro provádění odběrů a rozborů odpadních vod:

Pro uvedené ukazatele znečištění a odběry vzorků uvedené v tomto kanalizačním řádu platí následující podmínky:

1. Uvedený 2 hodinový směsný vzorek se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalech 15 minut.
2. Čas odběru se volí tak, aby co nejlépe charakterizoval kvalitu vypouštěných odpadních vod.
3. Rozbory vzorků odpadních vod provádí akreditovaná laboratoř.
4. Odběry vzorků musí provádět odborně způsobilá osoba, která je náležitě poučena o předepsaných postupech při vzorkování.

9.3 Metodiky pro kontrolu míry znečistění odpadních vod

Rozbory vzorků odpadních vod provádí akreditovaná laboratoř, která je povinna řídit se aktuálními analytickými, stanovanými platnými předpisy v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách.

Kontrolu dodržování kanalizačního řádu provádí provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu. O výsledcích kontroly (při zjištěném nedodržení podmínek kanalizačního řádu) informuje bez prodlení dotčené odběratele (producenty odpadních vod) a vodoprávní úřad.

Aktualizace kanalizačního řádu (změny a doplňky) provádí vlastník kanalizace podle stavu, resp. změn technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revizí kanalizačního řádu se rozumí kontrola technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revize, které jsou s podkladem pro případné aktualizace, provádí provozovatel kanalizace průběžně, nejdéle však vždy po 5letech od schválení kanalizačního řádu.